"Uvedené informace slouží pouze k obecnému vzdělávacímu účelu. Nejedná se o zdravotní tvrzení ani doporučení k léčbě. Pro konkrétní rady týkající se vašeho zdraví nebo užívání doplňků stravy se vždy poraďte se svým lékařem nebo kvalifikovaným odborníkem."
Probiotika jsou prospěšné mikroorganismy (nejčastěji bakterie nebo kvasinky), které jsou součástí přirozené mikrobioty∗, která osídluje různé části těla, jako jsou střeva, dutina ústní, dýchací cesty, kůže atd.2 Příjem probiotik v dostatečném množství může vést k podpoře rovnováhy střevní mikroflóry3. Tyto prospěšné bakterie a kvasinky hrají velmi důležitou roli při udržování zdraví střev a trávicího systému a jsou novým tématem v oblasti vědy o sportovní výživě3.
Mezi nejčastější kmeny probiotik patří bakterie Lactobacillus a Bifidobacterium, ačkoli i jiné bakterie a kvasinky mohou být použity v potravinových produktech obsahujících probiotika4.
∗ Mikrobiota je souhrnné označení pro mikroorganismy, které žijí v určitém vymezeném prostředí, jako je například půda či vodní nádrž, ale i jiné povrchy nebo různé vnitřní části živého organismu. Příkladem je lidská mikrobiota a její jednotlivé součásti (kožní mikrobiota, střevní mikrobiota, vaginální mikrobiota apod.).1
Funkce a role probiotických bakterií
Probiotika působí prostřednictvím několika mechanismů, kterými podporují sportovní výkon a celkové zdraví. Jejich funkce v těle lze shrnout následovně:
- Kolonizace a normalizace střevní mikrobioty – probiotika mohou pomoci vytvořit vyvážený a rozmanitý střevní mikrobiom, který je klíčový pro optimální trávení a vstřebávání živin5.
- Produkce prospěšných látek – některá probiotika produkují vitamíny (zejména skupiny B a vitamin K), krátké mastné kyseliny (SCFA) a další metabolity, které podporují zdraví střev a mohou mít i systémové účinky6.
- Modulace imunitního systému – probiotické bakterie mohou ovlivnit imunitní odpověď a potenciálně snižovat zánět7.
- Interakce s osou střevo–mozek – některá probiotika mohou ovlivňovat náladu a kognitivní funkce, což může být přínosné pro sportovce potýkající se s mentální únavou8.
- Zlepšení vstřebávání živin – probiotika mohou zlepšit vstřebávání esenciálních živin a potenciálně napomáhat regeneraci svalů9.
Pro sportovce mohou tyto mechanismy vést ke snížení svalové bolesti, únavy a procenta tělesného tuku, ke zvýšení svalové hmoty a ke zlepšení adaptace na fyzickou zátěž10. Je však důležité poznamenat, že účinky probiotik ovlivňují různé faktory, jako je např.
- obsah konkrétních kmenů probiotických bakterií v potravině či doplňku,
- dávkování,
- doba jejich konzumace/užívání,
- typ fyzické aktivity,
- strava a příjem prebiotické vlákniny (potrava pro probiotické bakterie),
- momentální stav střeva a osídlení dalšími typy bakterií11 .
Je také zapotřebí více studií, které tyto účinky prokážou.
Potenciální přínosy probiotik pro sportovce
Efektivní regenerace
Sportovci čelí specifickým výzvám, které mohou ovlivnit jejich střevní mikrobiom, a probiotika nabízejí řadu přínosů, jak tyto problémy pomoci řešit. Jedním z významných přínosů probiotik pro sportovce je jejich potenciál podpořit regeneraci po intenzivní fyzické zátěži.
Náročná fyzická aktivita může vést k poškození svalů, zánětu a oxidačnímu stresu, což může negativně ovlivnit sportovní výkon12. V několika studiích se zkoumalo, zda probiotika mohou mít protizánětlivé účinky, které mohou pomoci snížit svalovou bolestivost a zkrátit dobu regenerace. Některé studie ukazují na snížené hladiny zánětlivých markerů, jako je tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α) a interleukin-6 (IL-6), u sportovců užívajících probiotika. Toto snížení zánětu podporovalo rychlejší regeneraci a zlepšení sportovního výkonu13, 14.
Probiotika také mohou mít pozitivní vliv na obrat svalových bílkovin a ukládání glykogenu15, 16. Zvýšením vstřebávání aminokyselin a zlepšením ukládání glykogenu v játrech a kosterních svalech mohou probiotika podpořit regeneraci svalů a doplnění energie po intenzivním tréninku17.
Podpora imunitního systému
Jedním z přínosů probiotických bakterií, které jsou součástí mikrobiomu, je jejich pozitivní vliv na imunitní systém. Intenzivní fyzická aktivita může vést k dočasnému oslabení imunity a zvýšit náchylnost sportovců k infekcím horních cest dýchacích18, 19.
Vědci zkoumali snížení výskytu těchto infekcí u sportovců užívajících probiotika20, 21. Zaznamenali zvýšení hladiny imunoglobulinu A (IgA), který pozitivně ovlivňuje slizniční imunitu. Zvýšení této slizniční imunity může pomoci snížit riziko respiračních infekcí a umožnit sportovcům udržet si výkonnostní úroveň22.
Snížení gastrointestinálních obtíží
Gastrointestinální (GI) potíže jsou u sportovců běžné, zejména u těch, kteří se věnují vytrvalostním disciplínám23. Může jít o mírný diskomfort až po závažné příznaky, které mohou negativně ovlivnit výkon. Vyvážený mikrobiom s dostatkem probiotických bakterií může přispět ke zmírnění těchto obtíží24. Výzkumy ukazují, že konzumace/užívání probiotik může přispět ke snížení frekvence a závažnosti GI symptomů u sportovců během tréninku a soutěží.
Zlepšením funkce střevní bariéry a snížením propustnosti střev mohou probiotika pomoci předcházet přestupu toxinů ze střeva do krevního oběhu, což je jeden z faktorů přispívajících k zažívacím obtížím25, 26. Kromě toho mohou probiotika podpořit produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA) ve střevě, které mají příznivé účinky na zdraví střev a mohou přispět ke snížení GI potíží během fyzické aktivity. To může být obzvláště přínosné pro vytrvalostní sportovce, kteří často trpí zažívacími problémy při dlouhodobé zátěži27, 28.
Nejlepší probiotické kmeny pro sportovce
Mezi nejčastěji používané probiotické kmeny u sportovců patří:
- Lactobacillus plantarum (PS128, BP06, 299V)29, 30, 31
- Lactobacillus salivarius (W24, UCC118)32, 33
- Lactobacillus casei and L. paracasei34
- Lactobacillus fermentum35
- Bifidobacterium longum OLP-01 and B. breve36
- Bifidobacterium lactis Bl-04 and B. lactis BI-073737
- Saccharomyces boulardii 38
Dávkování a načasování suplementace probiotiky
Pokud jde o užívání probiotik u sportovců, správné dávkování a načasování jsou velmi důležité pro maximalizaci jejich přínosů.
Doporučené množství CFU
Dávka probiotik se obvykle měří v jednotkách CFU (Colony Forming Units), což je odhad počtu živých mikroorganismů schopných vytvářet kolonie. I když neexistuje univerzální doporučení, ukazuje se, že denní dávka v rozmezí 10–20 miliard CFU je obecně dostatečná u sportovců.39
Optimální dávka se však může lišit v závislosti na individuálních potřebách a konkrétních cílech. Některé studie pracovaly s vyššími dávkami, od 30 miliard až po 100 miliard CFU denně, a dosáhly pozitivních výsledků. Například v jedné studii se ukázalo, že užívání probiotik s více bakteriálními kmeny v dávce 30 miliard CFU denně po dobu 12 týdnů před závodem pomohlo snížit nevolnost u sportovců, kteří se připravovali na svůj první dlouhý triatlon40.
Kdy užívat probiotika
Načasování užívání probiotických doplňků může hrát důležitou roli v jejich účinnosti u sportovců. Mezi hlavní doporučení patří:
- Konzistence – klíčem je pravidelnost, aby se udržela stabilní populace probiotik ve střevě. Nejlepší je užívat doplněk každý den ve stejnou dobu. Mnoho sportovců volí probiotika k snídani41, 42, 43.
- S jídlem nebo nalačno – některá probiotika lze užívat nalačno, nicméně užívání s jídlem může pomoci chránit bakterie při průchodu trávicím traktem a zvýšit tak množství živých bakterií, které dorazí do střev44 .
- Při užívání antibiotik – pokud někdo bere antibiotika, je důležité oddělit jejich užití od probiotik. Doporučuje se užívat probiotika minimálně dvě hodiny po užití antibiotik, aby se předešlo oslabení účinku antibiotik45.
- Před spaním – pro sportovce, kteří chtějí zvýšit svou výkonnost v soutěžích, může být vhodné užívat probiotika před spaním. Během nočního odpočinku mají prospěšné bakterie čas usadit se ve střevě, což může vést k příznivým adaptacím při cvičení46.
- Po tréninku – někteří sportovci zařazují probiotika i do své regenerační rutiny po cvičení, protože určité kmeny mohou napomáhat regeneraci svalů45.
Možná rizika a vedlejší účinky
Ačkoli mají probiotika důležité přínosy a jsou obecně bezpečná, mohou mít i některé vedlejší účinky. Porozumění těmto potížím pomůže sportovcům užívat probiotické doplňky správně.
Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou nadýmání a zažívací obtíže, jako je zácpa či průjem47, 48. Tyto obtíže bývají obvykle dočasné a během několika dnů až týdnů odezní, jakmile si tělo na probiotika zvykne. Pokud by se příznaky zhoršovaly, doporučuje se užívání probiotik přerušit a poradit se s lékařem.
Mezi velmi vzácné vedlejší účinky patří například infekce vnitřní výstelky srdečních dutin a chlopní, které mohou být vyvolány některými probiotiky na bázi Lactobacillu. V těchto případech však vždy hrály roli i faktory prostředí, například přímý kontakt probiotik se vzduchem, povrchy či rukama - došlo k znehodnocení probiotik48.
Při histaminové intoleranci je klíčové vybírat probiotika opatrně, protože některé kmeny produkují histamin, což může zhoršit příznaky HIT (např. Lactobacillus bulgaricus), zatímco jiné kmeny pomáhají jeho hladinu snižovat (např. Lactobacillus rhamnosus a Lactobacillus plantarum).49, 50 Doporučujeme poradit se s lékařem.
Zařazení probiotik do jídelníčku sportovců
Existují dva hlavní způsoby, jak dostat prospěšné probiotické bakterie do organismu:
 |
1. Potravou – přirozeně fermentované, kvalitní potraviny, jako je:
Kromě prospěšných bakterií tyto potraviny poskytují také důležité mikronutrienty, rostlinné látky a vlákninu, která působí jako prebiotikum – tedy výživa pro probiotika ve střevě52. Kefír lze také využít jako základ pro proteinové koktejly53. |
|
2. Doplňky stravy – kapsle, prášky nebo tekuté formy s obsahem specifických kmenů živých bakterií a definovaným množstvím CFU. Suplementy umožňují přesnější kontrolu nad výběrem kmenů a dávkováním probiotik. Suplementy lze zapíjet kyškou nebo kefírem pro lepší efekt. Jak poznat kvalitní probiotika? Výrobci by měli uvádět konkrétní kmeny (např. Lactobacillus rhamnosus GG), u kterých existují vědecké studie, nikoli jen obecné rody (např. Lactobacillus spp.). Kvalitní probiotika by měla obsahovat okolo 20 miliard CFU v jedné dávce a měla by poskytovat kombinaci kmenů, které se doplňují (např. Lactobacillus + Bifidobacterium). Také by měla bez úhony přežít cestu přes žaludeční kyseliny (mikroenkapsulace, enterosolventní tobolky). U nekvalitních probiotik bývá životaschopnost probiotických bakterií velmi nízká a navíc je většina těchto bakterií zničena již v žaludku a do střeva se dostane jen naprosté minimum. |
 |
Závěr
Probiotika jsou prospěšné mikroorganismy (nejčastěji bakterie nebo kvasinky), které jsou součástí přirozené mikrobioty. V dostatečném množství přinášejí prospěch pro zdraví člověka, zejména tím, že podporují správnou rovnováhu střevní mikroflóry a podporují regeneraci po zátěži.
Díky správnému výběru kmenů a dávek mohou sportovci využívat pozitivní účinky probiotik i ve sportu. Optimální užívání probiotik může pomoci sportovcům dosahovat nových cílů v jejich disciplínách, avšak v této oblasti je stále potřeba více výzkumu.